je mi 30 let a od puberty trpím emočními problémy z toho, že mě lidé v mém okolí (kamarádi, kolegové v práci apod.) nezvou na různé akce (na pivo, párty, neoficiální teambuildingy apod.).
Pokaždé, když zjistím, že nějaká taková akce proběhla a mě nepozvali (což se stává pravidelně), přepadnou mě pocity jako:
"Proč mě nepozvali? Z očí do očí se tváří jako největší kamarádi, ale pak se na mě vykašlou. Vlastně, nikoho asi nezajímám. Jsem na téhle planetě úplně zbytečný. Proč jsem se vůbec narodil, když jsem všem ukradený?"
Občas se z toho "lížu" několik dní, než jsem zase emočně v pohodě. Občas to nezvládnu a i když už vím, že to nikam nevede, tak těm lidem vynadám, že se na mě zapomínají. Čímž si vztah s nimi vždy nabourám a zvou mě pak ještě méně
Cítím se, jako že vlastně k nikomu v životě nemám blízko. Závidím ostatním lidem (protože všichni vypadají, že mají s okolím lepší vztahy, než já). A cítím, že dokud tohle nevyřeším, nebudu v životě šťastný. Původ těchhle mých přehnaných emocí na to "nebýt někam pozván" mám pravděpodobně z dětství, kdy mě skupinka mých "kamarádů" postupně přestala zván ven, já jsem tedy seděl doma a viděl je vždy pod mým oknem si hrát beze mě. Dost mě to štvalo. Později mi řekli, že to dělali schválně a že i schválně chodili pod mé okno, abych si jich tam vždy všiml. Důvod jsem z nich ale nedostal.
Prosím, mám pouze dvě otázky:
- Má tato "fobie z toho nebýt někam pozván" svůj odborný název? Pokud tím trpí více lidí, rád bych si o tom něco více přečetl.
- Jak se toho můžu zbavit?
Děkuji.
